Narodil se kolem roku 657 v Neustrii, jeho otcem byl Bertrand, vévoda z Akvitánie. Hubert vyrůstal na královském dvoře Theodoricha III., učil se rytířským dovednostem, čtení a psaní. Liboval si ve veselých společnostech, v kvasech a vojenských hrách, zvláště pak byl náruživým milovníkem lovu. Srdce měl však přirozeně dobré a povahu šlechetnou, byl lidumil a nepřítel násilí.
Oženil se s ctnostnou pannou Floribanou, která mu porodila syna Floriberta. Vážně jej poznamenala smrt milované ženy. Tehdy se začal vážně zamýšlet nad svým dosavadním životem, zhnusily se mu světské zábavy a zatoužil po vznešenějších věcech. Umínil si, že bude sloužit výhradně Bohu. Opustil svůj úřad a uchýlil se k Maastrichtskému biskupovi sv.Lambertovi, který se mu stal učitelem a vůdcem. Po smrti biskupa se stal jeho nástupcem. Obrátil množství hříšníků, utvrzoval ve víře lidi spravedlivé a byl útěchou nešťastníkům. K lidem ubohým byl mírný a laskavý, šatil a krmil chudé, pečoval o opuštěné sirotky a vdovy.
Při návratu ze svěcení nového chrámu se rozstonal zimnicí a roku 727 zemřel. Jeho ostatky byly uloženy v chrámu Lutišském,v kapli sv. Petra, kterou sám zbudoval. Sto let poté byly ostatky přeneseny do chrámu v Ardenách.
„Životopisy svatých“; Praha 1899; nakladatelství „Dědictví Svatojánské“.
