Hubert žil rozmařilým životem na královském dvoře. Zrovna na Velký pátek, v době zákazu lovu, se pořádala štvanice, které se zúčastnil i Hubert s družinou přátel a služebníků. Najednou spatřili kapitálního jelena, kterého pronásledovali až do hlubokého lesa. Všichni již stíhání vzdali, ale Hubert, rozvášněný lovem, se vydal sám do nejtemnějších houštin. Najednou se mu jelen ztratil a unavený Hubert sestoupil z koně. Usedl na skálu, aby si odpočinul. Náhle za sebou zaslechl šramot. Když pozvedl zrak, spatřil na skále jelena, za kterým se tak neúprosně hnal. Jelen stál klidně a mezi parohy něco tak silně zářilo, že kůň se vzepjal a psi se třásli strachem. Huberta se zmocnila bázeň, ale jelikož se jelen stále nehýbal, přistoupil k němu blíž. Tu uviděl, jak jelenovi mezi parohy září překrásný kříž. A tu uslyšel tajemná slova: „Huberte, proč neustále hledáš a lovíš zvěř? Je už na čase, abys začal hledat mě, neboť já jsem Pán a Bůh, který byl za tebe a všechen lid ukřižovaný.“ Hubert zašeptal: „Pane Bože, již vícekrát jsem o Tobě slyšel, ale dodnes jsem v Tebe nevěřil a nechtěl Tě jako pravého Boha. Bože, co chceš, abych udělal, ukaž mně cestu Pravdy a Tvé vůle!“ A tajemný hlas pokračoval: „Huberte, musíš přemoci sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Jdi k biskupovi Lambertovi do Maastrichtu. Bude tě učit a řekne ti, co musíš učinit, aby sis zasloužil život věčný.“ Hubert padl na kolena a uvěřil v Ježíše Krista. Zbavil se všeho majetku a uchýlil se k biskupovi Lambertovi do Maastrichtu, který ho posléze vysvětil na kněze.
17 let po smrti Hubertově byl neznámým klerikem sepsán jeho první životopis „Vita sancti Huberti“. Tento a další tři životopisy, pocházející od různých autorů před 15.stoletím, se nezmiňují o legendě zjevení jelena se zářícím křížem mezi parohy. Legendu vzpomíná poprvé v pořadí pátý životopis z 15.století.
Jelen představuje odnepaměti dokonalý typ lovné zvěře a pro Evropu je též nejtypičtější. Působí majestátně a ušlechtile. Posvátným zvířetem byl již v pravěku a naši předkové mu přisuzovali kouzelné vlastnosti. Prvotní křesťanskou církví byl jelen přijat jako symbol světla, který přivedl pohany ke křesťanství. Křesťanské legendy o posvátných jelenech jsou rozšířeny téměř po celé Evropě. V některých prvních křesťanských knihách se Kristus zjevuje jako jelen, který má stříbrné nebo zlaté paroží, které mu samo svítí nebo světélkuje nebo má mezi parohy zářící kříž. Zobrazován byl jako desaterák, nesoucí desatero božích přikázání. Zjevení takového jelena je poprvé popsáno v legendě o sv. Eustachovi z 2.století n.l.
